HISTORIE HNUTÍ JESUS PEOPLE V USA

19. prosince 2007 v 11:56 | DAGGIE |  → REPORT
Koncem šedesátých let alternativní kultura kulminovala. Užívání drog kvetlo, hippies byli v centru mediální pozornosti a co bylo nejpřekvapivější, velké množství těchto mladých se stalo křesťany. Diváci znali tyto skupiny pod různými jmény. Jesus Freaks, Jesus People nebo Street Christians. Velká část mladých evangelistů pro Krista ovšem ještě nedávno jela v drogách, volné lásce a nechovala valné sympatie k majoritní společnosti. Když se obrátili, mluvili o Ježíšově revoluci a věřili, že poslední doba je blízko. Mnozí přilnuli k fundamentalistům a přejali jejich pohledy. Základní zaměření hnutí se točilo kolem spasení skrze zkušenost víry v Ježíše Krista. Byly tu ovšem další prvky, které činily toto hnutí pro laiky těžko uchopitelné - jako např. velký vliv pentekostalismu, glosolalie a učení o křtu Duchem. Přestože hnutí Jesus People nebylo příliš sebevědomé, cítili se jeho členové být součástí probuzení a přirovnávali svou situaci k velkým probuzením osmnáctého století. →

Je těžké dohledat úplné začátky tohoto hnutí, protože Jesus People nebyli jednotnou organizací, nýbrž mnoha malými skupinami, často oddělenými velkými vzdálenostmi od ostatních. Mnozí badatelé pokládají za začátek rok 1967 a otevření prvního pouličního křesťanského centra jménem The Living Room (jižní Kalifornie). Tam prý začalo prvně pronikat evangelium do alternativní kultury mladých. Trend alternativně laděných misionářských skupin se rychle šířil. V roce 1971 The National Institute of Health evidoval v USA na tři tisíce komunit a o osmi stech z nich se dalo říci, že nějak spadají pod Jesus People. Přijetím fenoménu žití v komunitách zachytily tyto skupiny určitý proti-establishmentový postoj, který v křesťanské tradici přetrvával pravděpodobně od začátku.

Zde jsou souvislosti přímého vzniku organizace Jesus People.

Jon Trott, dlouholetý člen, editor časopisu Cornerstone a historik skupiny, sleduje příběh do začátku roku 1971. Jim a Sue Palosaari a Linda Meissner (zakladatelka Jesus People Army ze Seattlu) cestovali po středozápadě a hledali místo, kde by mohli začít se službou.
Zjistili, že Milwaukee je pohostinné a uspořádali přes něj manifestační pochod. Po této akci se komunita rozrostla na 25 členů a začali si říkat Jesus People Milwaukee (JPM). Skupina se zaměřila především na lidi ze subkultury. Mládež na drogách, vyvrhele, uprchlíky z domova a homosexuály - prostě všechny, kdo potřebovali Ježíše.
V říjnu 1971, John Wiley Herrin, pastor z jihu (který měl předtím trochu problémy s alkoholem a manželskou věrností) navštívil JPM se svojí ženou a dětmi. Rodina byla zaujata komunitním způsobem soužití a "úplným odevzdáním každého aspektu svého života Ježíši Kristu" a krátce poté se Herrinovi stali součástí skupiny. Do října 1971 JPM dosáhli stovky. O tři měsíce později měla skupina zhruba 200 členů. Kolem dubna 1972 se JPM rozdělili do několika menších skupin, mj. za účelem evangelizace Evropy. Herrin zformoval skupinu, složenou z kapel Jesus Rock, The Resurrection a třiceti dalších lidí, a jali si šířit evangelium. Pojmenovali se Jesus People USA (JPUSA). Cestovali ve starém autobusu a několika auty celé léto 1971 a stali se středem mediální pozornosti. Dlouhovlastí hippie-evangelisté, kteří hodlali obrátit Spojené státy na víru.

Koncem r. 1971 skupina opustila "základnu" v Milwaukee a cestovala na jih do Gainsvillu, kde organizovala hudební vystoupení pro velké množství studentů na University of Florida v Gainsville. V Gainsvillu se setkali s vlažným zájmem a zjistili, že si je lidé pletou s jinou mediálně známou skupinou s "The Children of God". Postrašeni nedostatkem úspěchu se členové skupiny přesunuli do Duluthu v Minnesotě a doufali, že se jim podaří zformovat stálou komunitu. Krátce poté se cítili svázáni potřebou města a přesunuli se do Chicaga, kde našli pohostinné ubytování v místní Faith Tabernacle Church. V tomto bodě vývoje JPUSA jejich samozvaná misie obsahovala školu následování, pouliční evangelizaci a výjezdy s kapelou. Hudba skupiny The Resurrection byla centrem evangelizace teenagerů z Chicaga.

JPUSA zažili první větší problém v r. 1974; když jejich vedoucí, John W. Herrin "něco měl" s mladou ženou z komunity. Během této krize se skupina několik měsíců (neúspěšně) pokoušela vést sama. Situace se vyřešila tím, že se Herrin rozvedl, přestěhoval na západ a opustil službu. Dva diakoni, Glenn Kaiser a Richard Murphy byli zvoleni, aby skupinu vedli jako starší. Jiná mrzutá záležitost vznikla v létě 1974, když Jack Winters, člen místní charismatické komunity Daystar, začal vyučovat v hodinách JPUSA. Jeho zvěst se točila kolem potřeby "disciplíny" v životech rebelující mládeže. Členové byli nabádáni, aby se navzájem fyzicky trestali a nepřizpůsobivým mládežníkům dávali kvalitní lekce. Tyto praktiky trvaly po tři roky. Pak vedení rozhodlo, že tohle učení nemá žádnou souvislost s jejich zaměřením a musí přes palubu. Vztah JPUSA s Wintersem se ještě zhoršil poté, co Winters nutil členy JPUSA buď navštěvovat Daystar nebo to "celé rozpustit a jít domů".

Po roce 1975 JPUSA seznali, že potřebují stálé ubytování a po velkém rozvažování koupili dům s šesti byty na Paulina Street. Vybudovali zde lofty a velké pokoje změnili na mužské a ženské ložnice. Některé z pokojů občas hostily i více než dvacet lidí.

Během této doby JPUSA založili časopis Cornerstone, který se po čase stal celonárodně respektovanou náboženskou tiskovinou. Skupina také potřebovala stabilnější finanční zázemí, než jaké mohlo být zajištěno sbírkami a ustavila několik malých firem, zabývajících se drobnými opravami v domácnostech: natíráním, opravami střech a tesařstvím (říkali si tent-making ministries) .

V r. 1978 se JPUSA sloučila s paralelní černošskou křesťanskou komunitou a usadili se v bývalém hotelu blízko Lake Shore Drive v Chicagu.

Začátkem 80tých let se pokusili více sociálně angažovat, dělali snídaně a starali se o bezdomovce. S tím, jak se zvětšovaly jejich možnosti, pořádali stále větší akce. Mezi ně patří i uspořádání Cornerstone Festivalu - je to velký festival typu Woodstocku a opakuje se každoročně.
web CORNERSTONE FESTIVALU
V pozdních osmdesátých letech se Chicago nacházelo v bytové krizi a JPUSA se snažili co nejvíce pomoci bezdomovcům. V osmdesátém sedmém se rozdělila skupina na Paulina Street - část získala grant a hypotéku a ve staré továrně na Clinton Avenue vybudovali ubytování pro větší počet bezdomovců.

Ve stejné době JPUSA otevřeli také agenturu Crisis Pregnancy Center , která pracovala přibližně s šedesáti klienty měsíčně. JPUSA se stali díky svým aktivitám známými na veřejnosti, i když stále příležitostně finančně strádali. Jak řekl jejich ekonom: "vždy máme víc plánů než peněz, ale nakonec vždycky nějak vyjdeme". Po osmnácti letech jsou stále na tomtéž místě - a stále bez peněz.

JPUSA klade důraz na to, čemu říkají "služba světu". Znamená to, že členové i hosté jsou povzbuzováni, aby se účastnili shromáždění a evangelizací...

originál článku na http://religiousmovements.lib.virginia.edu/nrms/jpusa.html
Uvádím s laskavým svolením autora překladu br. Dejma
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 daggie daggie | E-mail | Web | 22. prosince 2007 v 22:22 | Reagovat

ááá...taxe to povedlo. Hezký čtení o Vánocích, milí Jesus Freax!

God Bless U All!

2 daggie :-) daggie :-) | 29. května 2008 v 6:50 | Reagovat

...originál textu teď najdete ve webovém archivu The University of Virginiana adrese http://web.archive.org/web/20060831162343/religiousmovements.lib.virginia.edu/nrms/jpusa.html

3 MayerKelley32 MayerKelley32 | E-mail | Web | 12. září 2011 v 8:09 | Reagovat

I had got a desire to start my own organization, however I did not earn enough of money to do that. Thank heaven my mate proposed to take the <a href="http://bestfinance-blog.com">loans</a>. Thus I used the collateral loan and made real my desire.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama