PARÁDNÍ LEGENDS OF ROCK V NĚMECKU

8. března 2007 v 15:59 | ZAYON |  → REPORT
nevím přesně, kdy nás to popadlo, ale je pravda, že s albertem posloucháme tourniquet už víc jak deset let, kupujeme jejich cedečka, obdivujem, jak to smažej. spolu s námi tuto těžkotonážní kapelu miluje také shrek. tento společný obdiv nás už drží nějakou dobu a i když už ostatní vyměkli a dali se na jazz, swing a podobné ptákoviny, my stále leštíme lebky a uhlazujeme zbytky hára a oprašujeme metalovou víru... osobní vzkaz: je jen škoda, kopejdo, že ty sám dobře víš, že první trash u nás hrál petr janda v "když ti svítí zelená" a přesto jsi s námi nejel, ostudo. berka se obrací v hrobě...

před nějakým časem jsme si říkali, že pokud by hráli někde v evropě, tak se hecnem a pojedeme si je poslechnout naživo... když jsme se dozvěděli, že hrajou někde v nějaký řiti na konci německa, tak jsme se opravdu hecli.

popisovat cestu asi nemá smysl. tak jen krátce. jeli jsme v noci, silnice byly čisté, jeli jsme, jeli, jeli a zase stavěli na kafčo a buřta a nad ránem v německu začlo svítat. albi si dvacet minut odpočal u volantu, jeli jsme a jeli a najendou jsme byli někde u dortmundu a nakonec i u tý haly, kde zrovna zkoušeli naši idolové na večerní koncert. za zmínku z cesty snad stojí i to, že osádka zadní strany forda neustále měnila své pozice a navzájem ze sebe dělala polštáře. tak jsme se sblížili, ještě než jsme dojeli...

co dělat, když koncert měl začínat ve tři odpoledne a my jsme byli už před oběděm v centru dění. zatímco jsme v suterénu požírali zásoby, nad námi v sále duněly ze zvukovek decibely s muzikou našich idolů. každý ten čas trávil po svém, já se shrekem jsme se vydali na kafčo a pokecat o životě, zavolat svým láskám. kluci mlaďáci z města perníku slintali kolem cédéček, které tam za nekřesťanské ceny nabízeli křesťanští prodejci, albi si brousil zuby na triko tourniqetu s hadem (nakonec mu ho vyfoukli nějací mladí hadi, ale nevadí, necháme si ho poslat...)

a pak to začalo. kapela trust zahrála poctivý bigboš ze sedmdesátek, s dobrým zpěvěm. v německu jsou asi pojmem, ale mě příliš neoslovili (zpěvák a frontman vedl chvály na freakstocku). další dva bigbíty, další dvě podobné kapely mi splynuly v jeden celek a moc mě nezaujaly, také diváci byli poměrně vlažní. počítám, že jich tam bylo kolem pěti set. pak se na podiu objevili živelní why? z anglie a roztančili sál. tón určoval borec na elektrickou mandolinu, hráli tam ještě housle, basa, kytara a bicí. naprosto úžasná, spontánní šou mě dokonale probudila a roztančila. z každého stylu si vybrali něco, aby to nakonec obrátili dokonalý šraml. paráda. tihle why? probudili nakonec i lidi v sále. další podobný vrchol přišel později se skotskými elektrics, kteří naběhli ve skotských sukních a narozdíl od why? měli i harmoniku. už jsem ale byl tak unavenej, že jsem si při nich na galerii schrupnul, ale shrek si je užil, byla radost ho pozorovat, v předstihu si koupil i triko a cedečko. jo skoti, to je jeho... v téhle fázi jsem byl tak unavenej, že jsem uvažoval, že si v autě lehnu a obětuji koncert guardian. měl jsem jasno v tom, že nechci zmeškat hlavní hvězdy večera bride a tourniquet. nakonec jsem se pokusil vydržet a guardian mě trochu zklamali, zpěvák se pokoušel seč mohl o šou, ale bylo vidět, že pravidelně nehrají a dlouho nevydali desku. zahráli pár svých hitů, ale koncert v devadesátých letech v praze byl o třídu lepší. tehdy byli v laufu. basák navíc osmažil kombo přímo do sálu a skorö tam nešlo vydržet, jak mi v těle pochodovaly vnitřnosti. skočil jsem si na zdravotní pivko...

na bride jsem byl už nažhavený a připravený v kotli, kolem nás s albim se vlnili samí mladí hadi, byl jsem stále připraven k ústupu. kotel už se slušně vařil. nakonec nebylo potřeba. byla to paráda, excelentní koncert, žádný balast jako u guardian, žádný dlouhý refrény a přemlouvání diváků ke zpěvu, smažba, řev, krásná přesná sóla, jeli jak přesně seřízená mašina. zpěvák v životní formě, přesně, jak to znám z desek. everybody knows my name, psychedelic super jesus a jiné hity samozřejmě zazněly.

koncert trashových tourniquet byl splněný sen. vrcholem bylo asi desetiminutové tedovo sólo na bicí, které albi zvěčnil na foťák. tančil kolem bicích jako šaman. absolutně jsem nečekal, že budou schopni zahrát všechny vychytávky, které dostali na desky. nakonec udělali takový průřez deskami, asi nejvíc věcí zahráli z ark off suffering a psycho surgary. první z jmenovaných v devadesátkách přivezla rosa a léta jsem ji měl jen na pásku, chránil ji jak oko v hlavě. předloni jsem si konečně koupil cedéčko a právě to, mi ted podepsal a zažertoval se mnou, málem jsem se počural blahem... a mám z toho fotku :-)

a teď slíbená bagetová historka...

po koncertě nás navedli do několik km vzdálené vesnice, kde nás ubytovali na faru, asi církve CVJM? paní, která nás doprovázela a ukázala nám, kde budeme spát, která nás zinkasovala o 15 ojro, nám slíbila, že ráno nám nějaká paní koupí k snídani nějaké bagety... spokojeně jsme usnuli. nařídil jsem si ve dvě ráno budíka, abych byl v osm připraven přinést hochům bagety. když jsem se poránu ploužil po chodbě, potkal jsem paní, která mi vysvětlila, že missis wenzel přinese zmiňované pečivo později. šel jsem si tedy zase lehnout a po půl hodině zvoní paní wenzlová, že je tady s těmi bagetami, v polospánku jí s albim vysvětlujeme, že nás je pět a že potřebujeme pro každého dvě.

když jsme se probudili definitivně, našli jsme za dveřmi dvě bagety. pro všechny :-) zašel jsem dolů za třemi holanďany, kteří s námi spali na faře. moc se divili. dostali též dvě bagety, ačkoli angličtinou nepochybně vládli lépe než my. přišli za námi nahoru, kde byla kuchyně, se svými zásobami marmelády, nutely a másla a mléka a stále se jen divili. nakonec to asi vzdali, jen se na zpáteční cestě zeptali, jestli jsou naše dvě bagety volné. dostal jsem záchvat smíchu a rituálně jsem nakrájel naše dvě bagety a každého podělil. naštěstí měl s sebou albi nějaké rohlíky a já chleba. snídaně byla nakonec o to bohatší, že to holanďani definitivně vzdali a nechali nám svůj příděl. pravděpodobně je též odradil zápach, který se linul z pokoje, kde hoši spali. pokoj byl totiž spojen s kuchyní. příběh má i pointu. když jsme dojedli a zpracovali přílohy, přinesla nám včerejší paní ubytovatelka našich deset baget. vděčně jsme je přijali. moc se omlouvala, bylo to legrační...

zpáteční cestu provázel déšť, bylo ho hodně a notně nás na cestě zpomalil. na jednom z odpočivadel jsme dostali záchvat smíchu, když jsme pojídali bagety vzpomínaje na ranní bagetové šou.

v ústí nad labem jsme vděčně přijali pohostinství matěje párala a kopyho v matějově krásně bizardním bytě. poslechli si legendární guten tagovskou píseň "jak je to možný" v originále a převzali bannery, které pro freakfest vyrobila matějova ivča.

domů jsme dorazili kolem deváté večer, znavení a šťastní. byla to bláznivá cesta za splněným snem a stála za to.

zayon, jesusfreax hradec králové
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kopy Kopy | 9. března 2007 v 2:55 | Reagovat

Dškujeme moc za návštěvu, je fajn že jste si to celé užili !!!! Milion pozdravů do Hradce zasílá Ustí n.L. :-)))

2 Kopy Kopy | 9. března 2007 v 18:01 | Reagovat

To Zája: půjdeš se mnou do Olympic revivalu ??? :-))

3 zayon zayon | E-mail | 12. března 2007 v 10:41 | Reagovat

to Kopy : půjdu

4 Kopy Kopy | 12. března 2007 v 14:27 | Reagovat

super !!!

5 shrek shrek | Web | 12. března 2007 v 14:47 | Reagovat

já taky alespon bude sranda

6 regi regi | Web | 12. března 2007 v 15:21 | Reagovat

zní to fakt úžasně,úplně jsem se do toho vžila s váma.. super, že ste si slnili sen... :) jen tak dál...

7 Stranger Stranger | E-mail | 14. března 2007 v 13:14 | Reagovat

Jo, byl to teda nářez! :) Ještě jednou díky, že jste nás vzali. Na tohle se nezapomíná! Jo a Albert ať pošle vyúčtování, protože, zvláště Jiřík, mu dluží hodně penízků ;)

P.S.

Ta návštěva v Ústí byla taky suprová. Projevy radosti jsou mi hned bližší! :)

8 Kopy Kopy | 15. března 2007 v 5:37 | Reagovat

Shrek: bomba ! ale se srandou moc nepočítej, bude se tvrdě makat ! :-)

Stranger: taky jsme vás rádi poznali ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama